Již dlouhou dobu jsem zaseklý na stejném místě

[onev]

Zdravím, o AC se snažím již několik let, ale zasekl jsem se na jednom místě a dál mi to prostě nejde.
Nejdál, co jsem se kdy dostal byli vibrace a halucinace s tím spojené atd, jenže to se mi poštěstí jen párkrát do roka a to jen tím, že se do vibrací v noci probudím, vědomě jsem se tam nikdy nedostal.

Pokud se snažím vědomě, tak
Lehnu si na záda, zavřu oči, někdy použiji špunty a klapky na oči(při uvolňování se mi pootevírají oči a já pak mám pocit, že se něco děje a oni to jsou jen záblesky světla z pootevřených očí) a chvíli si jen tak bloumám myslí.
Začnu se uvolňovat, mám metodu "uvolňovacích mravenců" která spočívá v tom, že si představuji mravence, jak mi běhají v těle a uvolňují ho tím a nebo prostě si říkám, že "S každým výdechem jsem víc a víc uvolněný". Začínám od nohou a postupuji nahoru.

Zde začíná první problém, dokáži si pořádně uvolnit jen končetiny ale nemám je lehké, ale jakoby těžké a takové jakoby napjaté.
Potom se dostávám do takového jakoby vnitřního ticha, kde mě přestávají tyranizovat většiny myšlenek a začnu si přestavovat, jak bych chtěl vystoupit z těla a nebo pocit vibrací, ale vůbec ale vůbec nic se neděje, vibrace nepřicházejí prostě nic, pořád jsem na tomto bodě a pak nevědomky začnu jakoby zatínat svaly tím myslím jakože si myslím, jak mám třeba krásně uvolněnou ruku, ale když se nad tím zamyslím, tak jí dokáži vědomě uvolnit, je to takové to svalové napětí, které máme když jsme napjatí(90' ve fotbale, poslouchání paní učitelky kdo má jaké známky na vysvědčení, otevírání dopisu o přijetí na VŠ atd...) Myslím, že to je způsobené tím, jak si představuji jak se mé "astrální tělo" chce pohnout a snažím se o to.
Tady jsem se prostě zasekl a už několik let přes tohle vlak prostě nejede. Zklamán a malinko vzteklý, že to zase nevyšlo otvírám oči obracím se na bok a jdu spát.
Žádných změn stavu vědomí nejsem schopen dosáhnout vědomě. Veškeré LD a vibrace co jsem kdy měl, přišli ze spánku...
EDIT: Také je to možná tím, že jsem člověk, který se hrozně špatně soustředí, neumám dělat soustreděně jednu věc, nevydržím se soustředit na učení, prostě na nic... Ale s tím nejspíš dělat nic nejde :/

Tušíte někdo jak mi pomoci?
Budu moc vděčný,
Děkuji a přeji hezký večer.

[Pali]

Ahoj Onev,

Zdá sa mi že by si sa chcel aj mal najskôr naučiť upokojiť svoju myseľ.
S tým asi aj príde lepší a čistejší pohľad na dianie v tvojom živote - takpovediac nová perspektíva, ktorá ti iste pomôže uvedomiť si mnohé veci z nového uhla.
- s tým môže súvisieť aj životospráva .. alkohol a cukor veľmi silno ovplyvňujú mozog a sú už mnohé vedecké štúdie, ktoré poukazujú na fakt že cukor vyvoláva symptómy ADD .. teda neschopnosť sa sústrediť, hyperaktivitu a podobné.

Taktiež ponúkam na zváženie fakt, že všetko čo si myslíš o tvojom súčasnom stave sú tebou akceptované očakávania a viery, ktorými sa sám obmedzuješ.
Je to ako keď niekto skúsi preskočiť mláku, ale nezvládne to, namočí sa a usúdi že tú mláku nie je ani nikdy nebude možné preskočiť - to je forma obmedzujúcej viery. V tom prípade je najlepšie zotrvať v neutrálnej pozícii a buď skúšať a trénovať sa v skákaní, alebo danú vec opustiť s tým, že sa možno dá preskočiť, ale teraz nie je chuť alebo čas sa tým zaoberať.

Skús si všímať silu svojich presvedčení a vier . .ako často ťa napadnú a ako veľmi v ne veríš vo svojom vnútri? Nestačí sa len raz zamyslieť. Treba tomu dať aj týždeň alebo dva, v ktorých pozoruješ a vnímaš čoraz jasnejšie silu istej viery alebo očakávania. Je to ľahšie ako sa zdá, len sa treba uvoľniť a nezaujato vnímať svoje pocity k danej veci .. a samozrejme si treba hlavne na to pravidelne spomenúť. V pravidelnosti je práve sila ktorá nám pomáha dosahovať všetky zvolené ciele.

Na upokojenie mysle si vyber akúkoľvek formu meditácie a môžeš použiť aj binaurálne alebo isochronické nahrávky, ktoré ťa privedú do nižšej alpha hladiny až do theta. Pozoruj svoje vedomie pri prechode z bdelosti do spánku - aj tam sa človek môže všeličo naučiť a aj všeličo zažiť.

[onev]

Děkuji za odpověď,
Je pravda, že cukru spořádám nadprůměrně, je to dáno tím, že zaprvé mám rád sladké a zadruhé jsem pravidelně posilující ze účelem zvýšení hmotnosti, čemuž cukr hodně pomáhá.

Zkusím si sepsat i důvody, kvůli kterým vlastně vycestovat:
1) Zjistit, jaké to je "tam venku" a setkat se s osobním průvodcem
2) Nechat si zodpovědět různé otázky
3) Navštívit zákoutí naší i jiných planet
4) Vzdělávat se a pomáhat
5) Zjistit, co všechno je tam možné i nemožné
atd...

S vírou to je již těžší, že astrál existuje, věřím zhruba z 90%, 10% jsou pochybnosti. Jsem totiž člověk velice racionální, který hledá vždy logické vysvětlení než zásah vyšší moci.
Hodně bych potřeboval se do astrálu dostat, klidně i jen "náhodně", aby veškeré pochybnosti zmizely a já věděl, že i já se tam můžu dostat.

Také mám problém, že osobně neznám nikoho, kdo by astrálně cestoval a mohl si sním o tom popovídat. Respektive znám, ale z jeho vyprávění, když jsem se ptal, jak postupuje, tak řekl, že si prostě lehne, řekne si že chce ven a je to. Takže s problémy spojené s výstupem z těla si nemám s kým popovídat.

[Pali]

Ahoj Onev,

Aj ja som sa snažil trocha pribrať cez taký ten posilňovací proteínový mix plný rôznych cukrov. Keď som si o tom cukre a vedomí prečítal, spojil som si dosť jasne mnohé situácie z minulosti a začal som aj pozornejšie pozorovať čo sa deje v prítomnosti.
Z vlastnej skúsenosti zatiaľ viem prevažne potvrdiť že pre funkčné, ostré, čisté vedomie je dobré vysadiť cukor vo forme všetkého rafinovaného ako aj vo forme medu a podobne. Všetko čo má vysoký glykemický index údajne spôsobuje nepriaznivé efekty na vedomie ako aj pre telo a náš endokrinný systém. To platí pre izolované alebo koncentrované cukry - ovocie a zelenina v pôvodnej forme s vlákninou majú pomalší metabolický cyklus a sú teda v poriadku.
Takže som ten sladký sajrajt na pribratie váhy prestal jesť.

Priority je dobré poznať a je dobré pozorovať ako sa vyvíjajú. Vieš si odpovedať prečo sa chceš porozprávať s tvojim sprievodcom a aké máš otázky? K čomu asi budú viesť tvoje otázky?
- tým mám na mysli nejakú podliehajúcu motiváciu/úmysel.

Myslím že kvôli všeobecným nepodstatným otázkam o histórii alebo čisto intelektuálne motivovaným somarinám sa ti to bude ťažšie dosahovať.

Ohľadom zážitku a viery - mal by si mať vyšší štandard. Ja som už zažil nejaké veci, ale to vo mne nespravilo potrebnú vnútornú zmenu a nedosiahol som vnútorné presvedčenie. Konkrétne Tom Campbell, ktorý spolupracoval s Monroom mal stovky kontrolovaných výletov, zisťovania faktov z minulosti, predpovedanie budúcnosti, liečenie na diaľku, ... a iste aj iné overiteľné poznatky. A nič z toho ho nezmenilo a nepresvedčilo o skutočnosti toho čo zažíva. Až neskôr keď šiel prvý krát so svojim kolegom na "výlet", pochopil že zažili tie isté veci, aj keď boli úplne oddelení a nemohli teda konvenčne merateľnými spôsobmi nijako na seba vplývať.

Mal by si si skúsiť všimnúť svoje nevedomé viery a strachy súvisiace s väčšou realitou. Intelektuálne si asi myslíš že by si rád vycestoval "mimo telo" aj hneď, ale v skutočnosti je to v prudkom rozpore s tým, čo sa považuje za možné a normálne v spoločnosti, ktorá ťa vychovala od útleho detstva. A v podvedomí máme nazbierané takýchto noriem, vier a strachov neúrekom - nesmierne nás ovplyvňujú, pričom mi o nich vedome nevieme. Ich odhaľovanie vo mne samotnom sa stalo mojim novým koníčkom a dúfam že postupne ich existenciu odkryjem a ako tieň na svetle tieto všetky strachy, viery, normy jednoducho zmiznú. Teda ak si na ne dostatočne dlho a intenzívne posvietim - akceptujem a prekonám ich tak.
Skús si teda predstaviť že ťa ovládajú mnohé vnútorné procesy, ktorých si dnes možno nie si vedomí. Never mi - skús pozorovať pár týždňov a možno si niečo všimneš.
Ak si nič nevšimneš, a naozaj nič skryté v tebe ťa nebrzdí, nie je dôvod prečo by si sa nemohol pripojiť na väčšiu realitu aj hneď teraz.

[onev]

Díky,
Otázky jsou to různé, většinou ale směřují účelu nového poznání, jsem mladý člověk dychtivý po nových informacích, být zas o něco vzdělanější. A nebo jen otázky, které mi vrtají hlavou.
Jak si mluvil o různých formách strachu, zkusím se nad tím zamyslet. Jelikož dlouho nevidím u sebe žádné pokroky, rozhodl jsem se požádat někoho o pomoc a tím pomocníkem jsou nahrávky Hemi - sync průchod branou. Kde se hned na začátku první nahrávky mluví o strachu, jeho uložení do truhly a v pozdějších kapitolách se s nimi pracuje. Takže to je na místě a mám dvojitou motivaci se strachu zbavit.
Bohužel jsem si nahrávku zkusil pustit prozatím jen 2x večer, ale pokaždé jsem u toho usnul. V manuálu ale píšou, že to je běžné
Nic méně musím říct že to na mne mělo obrovský vliv, včera když jsem si tu nahrávku pouštěl, krásně mne ta nahrávka uvolnila a udržovala napůl ve spánku a napůl bdící. Bohužel jsem ale neměl dostatečný klid na to, abych s tímto stavem mohl pracovat. Přítelkyně se zrovna rozhodla, že nebude moct usnout a tak se pořád vrtěla a vrtěla a tak dále..., takže jsem prostě neměl klid. Uvidíme dnes.
Co se týče víry, je to jak říkáš. Od mala jsem naučen že nic jako bůh, nebe či nadpřirozené bytosti neexistuje. Což se na mojí osobě hodně podepsalo.

[Pali]

Super!
Zdá sa že si si už našiel metódu/nástroj pomocou ktorého sa chceš približovať cieľu - to je jeden z dvoch potrebných krokov. Druhý je pravidelnosť a vytrvalosť v aktivite/tréningu.

Tuto som niečo písal o svojom chápaní metód a ako vo všeobecnosti dosahovať akýkoľvek cieľ. Taktiež je tam spomenuté že otázky sú dôležitejšie ako odpovede .. mrkni ak chceš, možno ťa tam nejaká myšlienka zaujme:
http://www.3oko.sk/viewtopic.php?f=2&t=2204

[onev]

díky,
Tak teď po pár dalších tréningách, ve kterých jsem se zaměřoval hlavně na dobré uvolňování svalů jsem zjistil, že trpím pořád stejným problémem.
Když si uvolním například ruce a pak se jich zeptám, jak se samy cítí. Odpověď není "v naprosté relaxaxi", ale cítí se napjatě. jakoby v křeči. Je to hodně těžké popsat. Zajmavé je, že pak když uvolňuji jinou část těla, tak pak zjistím, že dokáži již zrelaxovanou ruku mírně fyzicky uvolnit z napětí. Jako když něco napjatě držíte v rukou a někdo vám řekne "Povol, už to nemusíš držet". Což mi příjde jako zvláštní paradox.
Ale co stím? Je to pořád a pořád stejné dokola... Pokaždé když cvičím. viz 1. příspěvek.

Budu vděčný za jakékoli rady na tento problém.
Děkuji

[Pali]

Ako sa cíti tvoje vedomie?
Sledoval si stav vedomia/mysle v súvislosti s napätosťou tela?

Možno telo len reaguje na to, čo robí vedomie. A ty sa v tom prípade možno pýtaš a pozoruješ nesprávnu časť svojej bytosti.
Mne sa zdá vždy zaujímavé akoby sa kľudne usadiť vo svojom vedomí a snažiť sa so založenými rukami pokojne pozorovať myseľ - intelekt.

Prípadne môžeš skúsiť uvažovať a pýtať sa "prečo?" ak dostaneš jasný signál že si napätý.

Daj tomu znova čas, skús byť bez očakávaní a ak máš nejaké očakávania alebo viery, skús ich intenzitu vycítiť a pozorovať počas viacerých dní.

PS: Teraz mi ešte tak prišiel vnem spýtať sa či vieš byť sám so sebou a cítiť sa spokojne, vyrovnane alebo dokonca šťastne. Keď medituješ alebo relaxuješ, si so sebou oveľa viac ako obvykle, ak si len sám v miestnosti alebo byte.

[onev]

Díky, sám sebou být umím.
Když jsi zmínil to, že tělo možná reaguje na to, co dělá mysl, asi se mi vybavil možný kámen úrazu. Moje mysl se možná tak moc soustředí na to, aby se tělo uvolnilo a abych se nepohnul, až se z toho tělo uvolní a zároveň zůstane napjaté protože se na něj tolik soustředím a v podstatě ho držím "ve střehu".
Za chvíli až půjdu spát, vyzkouším to trochu jinak. Zkusím si říct, že se prostě přirozeně uvolním a nechám to volně plynout a soustředit se budu třeba na dech, a když myšlenky utečou moc daleko, tak jim připomenu, co je účelem.
Asi je problém i to, že se moc snažím, protože v podstatě nemám žádné výsledky.

[WhiteWolfSix]

Radil by som Ti prečítať si http://forum.annwin.eu/astralne-cestova ... -t723.html, kde sa dozvieš aj o tom ako sa zbytočne fixuješ na problém s uvoľňovaním tela.

[onev]

WW6: děkuji za radu. zrovna včera jsem to jsem chtěl napsat, ale předběhl jsi mě

Vnútorná nepripravenosť: 3/10
Netrpezlivosť: 3/10 (cvičím již tolik let, že mě ta netrpělivost již přešla )
Strach zo smrti: 2/10
Nezrelosť: 3/10 ("snad" jsem od puberty již trochu emocionálně vyrovnanější a vyspělejší )
Zlá motivácia: 2/10
Zlý zámer: 2/10 (z části věřím na karmu)
"Správna metóda": 8/10 (tím jak jsem několik let zkoušel snad všechno, něco pravidelně, něco jen jednou, teď už mám ustálenější přístup)
Rozum : 8/10 (Pořád mě ten rozum bude přesvědčovat o tom, co je a co není možné...)
Fixácia na telo: 9/10 (tyto dva body jsou velký problém)
Fixácia na hlavu : 9/10
Fixácia na stav nemyslenia: 5/10 (hodně záleží na mém stavu a energii, někdy jsem rád, že nemusím na nic myslet a ani se mi hlavou nic nehoní)

Jak můžete vidět,problém je hlavně v tom, že si neumím přestavit, že nejsem své fyzické já a že mozek není ten, kdo tady myslí.
(jinak já samozřejmě vím, že toho téma je již tisíckrát probrané a že nejspíš nepřinese žádnému dalšímu čtenáři nic nového, ale mě to pomáhá jako takový motor který říká "Běž to zase zkusit, ať jim to můžeš pak napsat".)

Včera jsem zkusil to, jak jsem tu psal a výsledek byl takový, že se mi konečně podařilo lépe uvolnit a kontrolovat nevědomé napínání svalů v končetinách. Pak přišlo relativně slabé pískání, které jsem chtěl prohloubit a zvíšit jeho intenzitu, ale bohužel se mi to nedařilo. Zajmavé ale bylo, že jsem ho slyšel i po tom, co jsem docvičil, protáhl se a otočil se na bok uchem na polštář.
Dále jsem přišel na to, že mám krk v nepohodlné pozici a tedy napjatý, že bych se kvůli tomu nejraději otočil třeba na bok. Přístě vyzkouším jiný polštář(mám totiž takový ten zdravotnický)

[WhiteWolfSix]

Nuž, červené svetlo mi svieti minimálne u troch Tvojich bodov. Strach zo smrti, zlá motivácia a zlý zámer. Strach zo smrti je všeobecne podceňovaný, pretože ľudia sú presvedčení, že ak "veria" na reinkarnáciu a podobné veci, že sa smrti neboja. Bohužiaľ, toto je častokrát omyl, pretože (akýkoľvek) strach má pramálo spoločné s našim presvedčením či vierou (logicko-racionálny úsudok). Aj preto ak niekto trpí klaustrofóbiou, racionálne zdôvodňovanie toho, prečo sa nemá báť je neúčinné. A keďže máš číslo pri rozume vysoké, predpokladám, že (ne)strach zo smrti máš zracionalizovaný.

Keďže si k motivácii a zámeru v tomto príspevku nenapísal nič a čísla máš nízke, vyvoláva to vo mne pochybnosti. Ak si o nich písal niekde vyššie, ospravedlňujem sa, ale pri tomto podrobnom rozpisovaní jednotlivých bodov by stálo za to, znovu spomenúť čo je Tvojim hlavným zámerom a motiváciou. Opakovanie sa v tomto prípade nie je na škodu.

[onev]

Ahoj děkuji,
Jen koukám, že jsem špatně pochopil body zlá motivácia a zlý zámer. Protože jakožto Čech, jsem si vyložil zlý jako nečestný, škodlivý. Proto jsem tomu dal 2/10, protože si nejsem vědom že by můj záměr byl nečestný.
Jestli je můj záměr dobrý či ne, musí zřejmě posoudit někdo jiný, mě přijde dobrý.
Můj záměr, který jsem psal o pár příspěvků výše:

Zkusím si sepsat i důvody, kvůli kterým vlastně vycestovat:
1) Zjistit, jaké to je "tam venku" a setkat se s osobním průvodcem
2) Nechat si zodpovědět různé otázky
3) Navštívit zákoutí naší i jiných planet
4) Vzdělávat se a pomáhat
5) Zjistit, co všechno je tam možné i nemožné
atd...

A jak bych měl postupovat zde?, jak se zbavím své vysoké fixace na tělo a hlavu?

Fixácia na telo: 9/10
Fixácia na hlavu : 9/10

Děkuji

[WhiteWolfSix]

A jak bych měl postupovat zde?, jak se zbavím své vysoké fixace na tělo a hlavu?

Fixácia na telo: 9/10
Fixácia na hlavu : 9/10

Děkuji

Riešenie je jednoduché. Nebazírovať na tom, či máš alebo nemáš úplne uvoľnené telo a hlavu. Ak sa týmto technikám venuješ naozaj dlho, musel si si všimnúť, že sú dni, keď sa Ti darí viac a dni, keď sa Ti nedarí s uvoľňovaním. Netreba si z toho robiť ťažkú hlavu. Častokrát je to totiž len náš subjektívny pocit, že sa nám nedarí, no telo je pritom krásne uvoľnené. Uvoľniť musíš predovšetkým svoju myseľ. Neznamená to však, že ju musíš mať dokonale vyprázdnenú. Stačí, keď sa staneš pozorovateľom svojich myšlienok. No predovšetkým musíš mať aktívne na pamäti svoj zámer, s ktorým to robíš. Zámer je totiž ten skutočný akčný prvok, ktorý Ti (a nielen Tebe) pomôže pohnúť sa z miesta.