Probudím se ve SP a vnímám realitu skrz oči velice věrohodně, z toho usuzuji, že mám fyzicky otevřené oči, protože vidím přesně to co bych viděl kdybych byl vzhůru. Samozřejmě jsem paralyzovaný, ale né tak, jak popisují jiné lidé, já jsem jakoby na gumičce. S velkou námahou se mohu otočit na bok(nefyzicky), ale zase mě to vrátí zpátky na záda, mohu si sednout, ale zase mě to vrátí zpátky. Mohu se dokonce i zvednout (ztrácím ale vidění jsem jakoby slepý) a zase mě to vrátí zpátky. Zkusil jsem i jakoby se přetočit dolů z postele, citím pocit jako že padám z z velké výšky, ale zase mě to zpět doi výchozí pozice, jako kdybych byl na gumě.
Občas se se do toho promítají nějaké sny. Ale nemůžu se z tohoto za boha probudit. Jsem naprosto klidný, protože se mi to děje často. Ale doma, kterou v této paralýze strávím, je opravdu dlouhá. Někdy už si opravdu říkám, že se nikdy neprobudím. Je to pořád to samé dokola. Nevidím žádné přízraky, nic mě neděsí jako jsem to míval dřív, jen tam prostě ležím a pořád mě to vrací...
Například nefyzickými rukami si mohu pohybovat jak chci, sice je nevidím, ale cítím jak snima hýbu, jak třepu s prsty, vše. Jediné co mě dokáže probudit je, že se snažím probudit křikem hlubokých tónů (óóóóóóááááauúúú) protože to jsou jediné zvuky, které ze mě vycházení fyzicky a není to jen křik v mé hlavě (sám ho slyším)
Rád bych se tedy zeptal, jak v tomto případě postupovat buď k tomu, abych astrálně vycestoval, a nebo k tomu abych se hned probudil?
V těchto stavech jsem plně uvědomělý, klidný, a smířený. Spíš mi to otravuje, někdy jsem i naštvaný, protože vím, že se jako vůl budu muset několik minut snažit otáčet a hýbat, zvedat se, chodit po místnosti a pořád mě to bude vracet na stejné místo... a to samé dokola a dokola a dokola... Proto bych se rád naučil buď to posunout do AC a nebo z toho jít prostě ven.
Děkuji za rady
